„Není zákeřnější cesty ke zničení základů společnosti než znehodnocení peněz. Ten proces zaměstnává všechny skryté síly ekonomických zákonů na straně destrukce – způsobem, jemuž rozumí jeden z milionu. Pomocí inflace mohou vlády zabavit, tajně a nepozorovaně, významnou část bohatství svých občanů.“
Lord John Maynard Keynes, (anglický ekonom, zakladatel keynesiánství, jeden z nejvýznamnějších ekonomů 20. století)
Pravá podstata inflace
Dnešní příspěvek sice bude trochu delší, ale plný velmi důležitých souvislostí. V poslední době se téměř všude mluví o vysoké inflaci, ale téměř nikdo Vám jednoduše nevysvětlí pravou podstatu inflace. Proč je aktuálně tak vysoká a jak na ni vyzrát.
Když se mluví o inflaci dochází často k nedorozumění, neboť se zaměňují 2 spolu úzce související pojmy: inflace/deflace vs. růst/pokles cenové hladiny. Inflace je nárůst peněžní zásoby, pomocí vytvoření nových peněz, ať již centrální nebo komerční bankou. (V angličtině slovo „inflate“ znamená nafouknutí, což krásně odpovídá tomu, co se penězi děje – nafouknutí peněžní zásoby). Deflace je naopak pokles peněžní zásoby, jehož příčiny mohou být různé.
Růst cenové hladiny (zdražování) je nejčastěji vyvolán právě nárůstem peněžní zásoby. Jelikož se zvýší množství peněz v ekonomice, aniž se zvedne objem prodávaného zboží, ceny produktů začínají růst. Nebo také opačný pohled, díky inflaci si za peněžní (zúčtovací) jednotku koupíme méně produktů tj. klesá kupní síla peněz.
Opět skrytě zachraňujeme banky
Nezávislý ekonomové, kteří nepracují pro velké finanční instituce (ti kteří pro ně pracují to z pochopitelných důvodů veřejně přiznat nemohou) se shodují, že stávající finanční systém odumřel v roce 2008 a od té doby je uměle udržován na kapačkách. Tomu také odpovídají kroky centrálních bank, které od roku 2008 pumpují do ekonomik obrovské množství nových peněz.
Ty celkově skrytě vydaly na záchranu bankovního systému přes 50 bilionů dolarů! Částečný audit FEDu (centrální banka USA) z roku 2011 odhalil tajnou nouzovou pomoc bankám za 16 bilionů dolarů (spíše až 29 bilionů dolarů). Dalších 15 bilionů vytiskly centrální banky na záchranu bank v rámci programů kvantitativního uvolňování (QE). V roce 2018 se postrádá dalších 21 bilionů z různých oddělení vlády USA.
Kdo ví, kolik dalších bilionů dolarů v téměř bezúročných půjčkách vydal FED hlavním bankám v rámci tzv. Repocalypsy (FED dodával přes 6 měsíců hlavním bankám likviditu až 120 miliard denně! pomocí tzv. „úvěrů přes noc“). Podle expertů byla Repocalypsa vyvolána snižováním rozvahy FEDu (během QE FED aktiva nakupoval a pak je začal prodávat), které začalo již v roce 2017. Repocalypsa skončila v březnu 2020, kdy FED během jednoho měsíce vydal 3 biliony dolarů a zároveň obnovil QE na úrovni 120 miliard měsíčně.
V dubnu 2021 pak začal nový trend, kdy největší banky v rámci tzv. reverse repo operací parkují přes noc svou likviditu u FEDu (v objemu až 2 000 miliard denně). Během Repocalypsy banky pomocí repo operací (banka dostane likviditu, FED dostane zástavu (collateral) ve formě státního dluhopisu) navyšovali svou likviditu. Dnes se banky snaží získat kvalitní zástavu pomocí opačného procesu – reverse repo (banka získává zástavu výměnou za svou likviditu) obojí však naznačuje, že je cosi velmi shnilého ve statě dánském (na bankovním trhu), co vede ke ztrátě důvěry mezi bankami (jinak by si více půjčovaly mezi sebou, jak tomu bylo nedávna).
Za poslední 2 roky vydaly centrální banky v rámci podpory ekonomiky dalších minimálně 10 až 15 bilionů dolarů (z toho cca 5 bilionů americký FED) v rámci ekonomické pomoci s následky plandemie. Otázkou je, jak velká část z těchto nově vydaných peněz, šla opět na záchranu bank?
Během roku 2021 FED obnovené QE kvůli rostoucí inflaci postupně ukončil. A dokonce se jedná o opětovném snižováním rozvahy FEDu (FED by již neměl dále nakupovat dluhopisy ani jako náhradu za ty, kterým skončila splatnost). Tak uvidíme, jak dlouho jim to vydrží.
Proč se vysoká inflace projevuje až nyní?
Jestliže centrální banky posledních 10 let zaplavují trhy levnou likviditou, proč jsme neviděli vysokou inflaci již dříve? Pouze velmi malá část nově vydaných peněz v době před plandemií se dostala do reálné ekonomiky. Většina skončila na akciových, dluhopisových nebo nemovitostních trzích, kde se celosvětově vytvořily značné bubliny.
Dává vám smysl, že akciové trhy za posledních 10 let vzrostly o více než 180 %, když světová ekonomika narostla za stejné období pouze o 30 %? A příklad USA je ještě více alarmující: Od roku 2009 do konce roku 2019 narostla ekonomika USA o cca 45%, ale hlavní americké akciové indexy si připsali přes 400 %!
Akciové trhy se zcela odpoutaly od reálné ekonomiky
Historicky růst cen akcií mírně přesahoval růst ekonomiky dané krajiny, ale to se značně změnilo pro roce 2008. Krásně to ilustruje graf níže, který sleduje růst HDP(modrá), nárůst měnové báze (objem peněz v oběhu – červená) a celkovou tržní kapitalizaci (objem akcií vynásobený jejich cenou – tyrkysová) v největší ekonomice světa – v USA.
Vývoj v posledních 2 letech je ještě více extrémní. Po cca 30% propadu amerických trhů během března 2020 vzrostly hlavní americké akciové indexy během 2 let o více než 100 % (po intervenci FEDu ve výši 3 bilionů dolarů viz výše, se tomu však nelze až tak moc divit), než začal dnešní medvědí trh v lednu 2022.
Z uvedených čísel, je snad každému jasné, že trhy se již dávno odpoutaly od reálné ekonomiky a jsou poháněny hlavně tiskem peněz.
Značný růst akciových trhů v posledních letech také podpořily rekordně vysoké zpětné odkupy akcií firmami. Manažeři mnoha společností dostávají akcie v rámci svého odměňování a motivace nebo mají výhodná předkupní práva k těmto akciím. Investice do rozvoje jsou však v dnešní nejisté době v celku riskantní a nemusí být snadno dostupné. Naopak zpětné odkupy akcií mohou být vcelku bezpečným a elegantním způsobem pro management, jak zvýšit hodnotu akcií a navýšit tak své odměny. Firmy tak místo investování do budoucího rozvoje často kanibalizují sami sebe.
Uměle vysoká cena akcií je udržována i ze strany centrálních bank
V rámci podpůrných ekonomických opatření během plandemie covidu mnoho států posílalo peníze lidem přímo na účet. Tyto nové peníze se už do reálné ekonomiky dostaly a nyní zažíváme důsledky těchto kroků v rámci zvyšujících se cen téměř všeho zboží. V ČR přispívá k růstu cen také úplná neschopnost a ideologická zaslepenost naší vlády ohledně zajištění výhodných cen energií. Cena pohonných hmot potřebných k převozu představuje 10 až 30 % ceny u většiny výrobků.
Vysoká inflace jen tak nezmizí, jak nám mnozí ekonomové říkají. Nejspíše tu bude do té doby, než přejdeme na nový systém, který již podle mnoha insiderů v pozadí paralelně funguje. Což může být poměrně brzy (viz dále).
Běžné způsoby ochrany dnes nemusí fungovat
Nejčastěji doporučované postupy zajištění proti inflaci jsou investice do nemovitostí, nákup akcií a nově také státní proti-inflační dluhopisy.
Nevím jak Vám, ale mě aktuálně přijdou nemovitosti hodně nadhodnocené. Možná je to i tím, že mnoho lidí správně chápe, že ochranou proti inflaci je přechod k hmotných hodnotám, ale neznají další zajímavé možnosti investic do hmotných aktiv.
Přehřátý trh nemovitostí
Díky ultra nízkým úrokovým sazbám v minulých letech se staly hypotéky dostupné téměř každému, což značně přispělo růstu cen nemovitostí. Avšak doba dostupných hypoték je pryč. Centrální banky mnoha států, včetně naší ČNB, se snaží rostoucí inflaci zmírnit pomocí zvyšování úrokových sazeb, což se pak velice rychle projeví na sazbách u hypoték. Ty v ČR za poslední rok a půl vzrostly z necelých 2 % na více než 5 %. Sen o vlastním bydlení pak pro mnoho lidí skončil.
Nedostupné hypotéky a vysoká cena nemovitostí povedou brzy k zásadnímu snížení poptávky a lze očekávat splasknutí nemovitostní bubliny.
Růst úrokových sazeb bude mít také negativní vliv na výkon mnoha firem, protože jsou financovány dlouhodobými úvěry a ne každá je zajištěna proti růstu úroků z úvěru. Vyšší růst úrokových sazeb může vést i k splasknutí akciové bubliny.
Jak centrální banky chrání státy před bankrotem
Největší megabublinu však máme již několik let na trhu státních dluhopisů. Centrální banky v čele s Evropskou centrální bankou (ECB) ochraňují předlužené státy před bankrotem udržováním nulových a často dokonce záporných úrokových sazeb. Bez nákupu státních dluhopisů ze strany ECB v rámci programů kvantitativního uvolňování (nákup dluhopisu zvyšuje jeho cenu a tím snižuje jeho výnos tedy úrok, který musí stát platit) by státy jako je Řecko, Itálie nebo Španělsko již dávno zbankrotovali (neměli by z čeho platit vysoké úroky svých dluhopisů).
V poslední době stále více oblíbený nákup proti-inflačních státní dluhopisů také není bez rizika. Je to investice na 6 let a za tu dobu se může udát mnoho věcí. Naštěstí lze každý rok (k výročí) odprodat dluhopisy za 500 000 Kč plus 50 % z částky nad 500 000 Kč. Navíc vlastně žádné zhodnocení nepřináší (reálnou inflaci stejně nepokryje), jen snižuje dopad inflace na Vaše úspory (u většiny běžné dostupných produktů ztrácejí lidé ještě více).
V nové verzi je to korunový dluhopis, takže výnosy dluhopisu nepodléhají dani a nové emise by se měli vydávat každé čtvrtletí. Otázkou je, kde stát vezme prostředky na vyplacení vysokého výnosu těchto dluhopisů? Zadlužení států totiž v posledních letech celosvětově významně roste a plandemie tento vývoj ještě urychlila. Rostoucí úrokové sazby tento stav jen dále zhorší.
Opomíjená třída hmotných aktiv
Dnes jsou vcelku podceňovanou třídou aktiv drahé kovy. Většina finančních „poradců“, lépe řečeno prodejců, Vám investici do drahých kovů bude spíše vymlouvat. Ano fyzické drahé kovy nenesou pravidelný úrok nebo dividendu, ale zase jsou osvobozeny o daně z příjmu (jedná se z daňového hlediska o zboží), což může z hlediska růstu cen všeho (v rámci vysoké inflace) hrát důležitou roli. Historicky se drahé kovy považují za jeden z nejlepších způsobů ochrany proti inflaci.
Drahé kovy mají obrovský růstový potenciál (viz dále) a velmi malé riziko, že by se jejich cena dlouhodobě výrazněji propadla (díky rostoucím cenám se náklady na těžbu pohybují blízko aktuálních cen na trhu). Což je přesně naopak oproti státním dluhopisům, akciím i nemovitostem. U nich jsou budoucí výnosy nejisté, ale riziko většího propadu je značně vyšší (viz předchozí popis závislosti trhů na ekonomickém heroinu a kokainu – tištění peněz centrální bankami).
Jak investovat během stagflace
Aktuálně se nalézáme na hraně další stagflace. To je stav, kdy máme vysokou inflaci a ekonomika buď stagnuje nebo dochází i k hospodářskému poklesu. Spojení těchto dvou fenoménů může vytvořit situaci, která může způsobit značné ekonomické škody. Domácnosti i podniky mají díky vysoké inflaci snížené příjmy a tlumí tedy své investice i spotřební nákupy. Ceny výrazně rostou, ale platy nikoliv. Naopak rostoucí úroky z hypoték a silná inflace tento jev ještě zvýrazní.
Budou se opakovat rekordní ceny zlata a stříbra během stagflace?
Naposledy jsme stagflaci zažily v 70. letech minulého století. Když se podíváme na výkon aktiv během stagflace v letech 1976-1980 zjistíme následující: Stříbro (+960 %), Zlato (+400 %), SPX (+16 %), DOW(-4%), DAX (-14 %) .
Díky vysokým úrokovým sazbám se firmám značně prodražilo jejich dluhové financování, což se odrazilo na jejich příjmech i výrazném zpomalení růstu cen akcií. Některé akciové indexy dokonce poklesly (a pak, že akcie mají být zajištěním proti vysoké inflaci).
V roce 1980 jsme měli historicky nejvyšší cenu stříbra téměř 50 dolarů za unci. Také zlato dosáhlo tehdy své historické úrovně 850 dolarů za unci. Zlato tuto hranici již dávno překonalo (v roce 2011 se dostalo nad 1900 dolarů za unci a srpnu 2020 skončilo těsně pod metou 2090 dolarů).
Stříbro v roce 2011 zůstalo těsně pod svým historickým maximem (48,70 dolarů) a dnes je více než 50 % pod touto hranicí. Stříbro je tak jedinou strategickou komoditou, která je dnes levnější než před 50ti lety.
Vysoký potenciál růstu zlata a hlavně stříbra
Kdybychom očistili cenu drahých kovů o inflaci (cena drahých kovů je nejčastěji udávána v dolarech za unci, tak použijeme americký index inflace CPI), tak zjistíme následující: Maximální cena z roku 1980 aktuálně odpovídá téměř 150 dolarům za unci stříbra a 3233 dolarům za unci zlata.
Reálná míra inflace je však někde úplně jinde (dnes se úspěšně manipulují statistiky nejen ekonomické, ale ty zdravotní i další). Když tedy očistíme cenu kovů o reálnou inflaci (použijeme metodiku výpočtu inflace používanou USA v 80. letech, kterou na svých stránkách shadowstats.com uvádí ekonom John Williams), dostaneme ještě zajímavější čísla. Stříbro by mělo stát 1090 dolarů a zlato dokonce 23562 dolarů za unci.
Nevyhnutelný přechod na nový finanční systém
Rozdíl mezi oficiální a reálnou inflací sice odmazává státům část jejich dluhu, ale dnes už jsou dluhy většiny států nesplatitelné a stále rychleji rostou. Důvodem je složený úrok. Složený úrok je exponenciální funkce, jejímž grafem je tzv. „hokejka“ (hockey stick). Napřed roste pomalu, ale pak roste rychleji a rychleji. Funguje to výborně, jste-li věřitel. Avšak jako dlužník máte docela problém, zvláště když nesplácíte jistinu, jak to běžně dělá stát.
Dobře víme, že většina států hospodaří s deficitním rozpočtem. Státy financují své deficity vydáváním nových a nových dluhopisů (používá se tzv. rolování dluhopisů), skrze něž platí závazky a úroky dluhopisů vydaných dříve. A to nelze dělat do nekonečna.
Dnešní finanční systém je postaven na částečných rezervách (což je obsáhlá kapitola sama o sobě) a složeném úroku. Matematika složeného úročení nám dává nepopiratelný důkaz, že se systém musí brzy změnit. Běžná životnost finančního systému je 30 až 40 let. Ten současný již přesluhuje téměř 15 let jen díky obrovským zákulisním machinacím, z nich jsme si některé popsali výše.
Originál videa níže vznikl před téměř 10 lety, ale dnes je aktuální ještě více než v době svého vzniku.
2 Finanční resety
Už i vládnoucí elity pochopily, že finanční systém potřebuje zásadní změnu. Státy, obce, lidé i firmy jsou dnes značně předlužené a státní dluhy jsou již reálně nesplatitelné. Aby však nemuseli přiznat, že ke krachu systému vedly kroky jimi ovládaných centrálních bank, měli jsme tu plandemii, která měla tuto změnu umožnit. Celý plán je popsán knize Covid-19: Velký reset Klausem Schwabem, zakladatelem a výkonným předsedou Světového ekonomického fóra v Davosu.
Naštěstí je tu i druhý plán aliance většiny států světa (vedené státy BRICS), které již nechtějí dále přijímat platby za své zboží ve formě zelených papírků, vytvořených centrálními bankami z ničeho. Měny v tomto nové systému by měly být kryty reálnými hodnotami. Státy by mezi sebou měli směňovat reálné zboží a služby a rozdíl mezi jejich hodnotami (clearing) má být vypořádáván ve zlatě. Oba plány zahrnují i jistou formu odpuštění dluhů. O podrobnostech se zatím spíše spekuluje, takže to shrnu v příštím příspěvku.
Dedolarizace v plném proudu
Státy BRICS i další postupně přestávají akceptovat dolar jako jedinou měnu k mezinárodnímu obchodu se zbožím a komoditami, naopak uzavírají smlouvy na obchod se zbožím ve vlastních měnách. Po vykopnutí Ruska ze systému mezinárodního clearingového systému Swift tento trend ještě akceleruje. Také největší držitelé amerických státních dluhopisů – Čína a Japonsko je postupně rozprodávají, přesto však kurz dolaru zatím posiluje.
Tato anomálie je způsobena několika faktory. Dolar je západními investory považován za nejlepší, ze špatných fiat měn (většina ostatních měn se znehodnocuje ještě rychleji než dolar). Dalším faktorem je ukončování smluv denominovaných v dolarech (ty je nutno vypořádat v dolarech), což značně přispívá k poptávce po této měně.
Jak již déle říká výborný finanční analytik Jim Willie: Dolar bude růst, růst, pak poroste ještě více a nakonec se vypaří (Vypaří se umělá poptávka po dolarech, která se odvíjí od dolaru jako světové rezervní měny. Staré smlouvy v dolarech budou vypořádány a státy již další dolary nebudou poptávat, když mohou platit za služby, zboží i komodity v národních měnách).
Jedna z mála měn, která dnes posiluje i vůči dolaru je rubl. Rusko rubl částečně podložilo zlatem (ruská centrální banka se zavázala vykupovat od ruských bank 1 gram zlata za 5000 rublů), aby se vyhnulo manipulacím (oslabování) své měny ze strany západních států. Poptávku po rublech také podpořil požadavek Ruska obchodovat ropu a plyn z rubly.
Podložení rublu zlatem je jedním z nepřehlédnutelných kroků k přechodu na nový finanční systém podle států BRICS. Jak říká Jim Willie: Má-li plán přechodu 100 kroků, tak 90 již bylo provedeno a teď se čeká jen na ty nejvíce viditelné. Jedním z posledních kroků pak bude uvolnění cen zlata a stříbra, které jsou dnes uměle potlačovány pomocí tzv papírového zlata a stříbra, které se obchoduje ve více než 100 násobcích reálně dostupného drahého kovu.
Nakupujte tedy drahé kovy, dokud jsou za výprodejové ceny. Brzy tomu již tak být nemusí!
Jak to vidí expert, co vydělal jmění na hypoteční krizi roku 2008
Nedávno jsem shlédl výborný film o finanční krizi z roku 2008 Sázka na nejistotu (v originále Big Short), který je založen na reálném příběhu. Hlavní hrdina analytik hedgeového fondu Scion Michael Burry se již roce 2004 rozhodl vydělat na nafukující se nemovitostní bublině v USA.
Dokonce si nechal v roce 2005 vytvořit nástroj Swap úvěrového selhání na zástavní hypoteční listy (CDS na SMB – credit-default swaps on subprime-mortgage bonds) s pomocí nějž mohl sázet na propad (shortovat) nemovitostního trhu. Než se však vývoj trhu v roce 2008 otočil v jeho prospěch, přišel jím spravovaný fond o téměř 30 % svého kapitálu na platbách za rostoucí výnosy z subprime hypoték.
Již v létě 2007 se začaly objevovat první velké problémy na trhu subprime hypoték. Mnohé z těchto hypoték již nebyly spláceny celé měsíce, protože prodejci je prodaly i lidem bez zaměstnání nebo stálých příjmů. Avšak ratingové agentury stále označovaly securitizované balíky hypoték jako AAA (nejvyšší hodnocení – téměř bezrizikové aktivum).
Ve filmu je krásná scéna, kdy se jdou zeptat právě na pobočku ratingové agentury, proč tento finanční odpad (jimi vlastněná SMB) má stále hodnocení AAA? Dostali odpověď ve smyslu, když by jim to nedala tato agentura, tak by šli do další, kde by AAA dostali (banky platí ratingové agentuře za ohodnocení bankou vydávaných finančních nástrojů, takže je tam značný prostor pro korupci. Velké banky vědomě dále prodávaly vysoce rizikové balíčky hypoték dalším finančním institucím a pořádně si na tom namazaly kapsy. Ztráty pak nesly dané instituce).
Bublina všude, kde se podíváš
Dnes Michael Burry opět varuje před propadem, hlavně akciových trhů. I v dalším videu věnujícího se předpovědím Michaela Burryho je sděleno, dnes máme obrovské bubliny na všech hlavních trzích, kromě trhů drahých kovů. Tento trh je uměle potlačován pomocí papírových kontraktů, protože drahé kovy stále částečně fungují jako barometr inflace. Na konci prvního videa je i přehled produktů, do kterých aktuálně Burry investuje. Ale jsou tu i položky, které se reportovat nemusí, např. právě fyzické drahé kovy.
Jaké je poučení z tohoto příběhu?
- Neberte si půjčky na své investice – trhy mohou zůstat (i díky chamtivosti a korupci velkých institucí), v bublině déle, než vy dokážete být solventní, přestože máte ty správné informace.
- Ti, kdo vidí dané dění předem, bývají často neinformovanou většinou považovány za blázny.
- Nejvyšší zisky mají ti, co umějí správně analyzovat současné trendy a chápou dění s ohledem na zásadní souvislosti.
A právě proto vznikl tento trochu delší článek, abyste měli všechny zásadní souvislosti přehledně dostupné.
Také rádi nakupujte ve výprodeji?
Také rádi nakupujte ve výprodeji? Tak toho dobře využijte. V posledních týdnech výrazněji poklesla, jak cena zlata, tak i stříbra, ale i mědi. Už jsme nedoufali, že uvidíme stříbro pod 20 dolarů. Zlato se nám podívalo pod 1700 dolarů za unci a měď během 3 měsíců poklesla o více než 31 %.
Pokles ceny drahých kovů byl dán hlavně ukončováním krátkých (short) papírových pozic, které jsou drženy převážně velkými bankami. Banky hodí na trh v rámci několika desítek minut obrovské množství nekrytých prodejních (short) kontraktů a tím vyvolají větší propad cen drahých kovů. Poté postupně tyto kontrakty ukončují se značným ziskem nákupem opačného nákupního (long) kontraktu za aktuální mnohem nižší cenu.
U zlata klesl objem futures kontraktů za poslední 3 měsíce o více než polovinu a u stříbra dokonce o více než 85 %. Masivní ukončováním krátkých papírových pozic, většinou značí brzkou změnu trendu cen drahých kovů.
Naopak výrazný pokles ceny mědi naznačuje přicházející ekonomickou recesi. Co to bude znamenat pro stříbro? Přestože cca 65 % stříbra jde do průmyslu, tak to nakonec bude mít na cenu stříbra velmi pozitivní vliv. Více než 80 % procent produkce stříbra je získáváno jako vedlejší produkt při těžbě základních kovů (zinek, olovo, nikl a měď) nebo při těžbě zlata. Zkrátka stříbro je dnes tak levné, že se téměř nevyplatí jeho samostatná těžba.
Přicházející recese může krátkodobě ještě snížit cenu stříbra. Avšak značně rostoucí ceny energií i dalších vstupů povedou omezení těžby a možná i zavření mnoha dolů na běžné kovy, kde se těží i stříbro, takže cena začne opět brzy stoupat.
Nejspíše to bude probíhat podobně jako v březnu 2020. Během týdne se cena stříbra propadla z cca 17,5 dolarů těsně pod 12 dolarů. Na konci dalšího týdne se stříbro obchodovalo již za 14,7 dolarů a během dalších 2 měsíců se cena vrátila nad 18 dolarů za unci.
Otázkou je, kolik lidí při tomto propadu stihlo nakoupit stříbro za 12 dolarů za unci? Téměř nikdo! Jelikož většina běžných obchodníků měla své zásoby téměř vyprodané a premium na dostupné zboží bylo tak vysoké, že unce stále vyšla na více než 19 dolarů.
Avšak zákazníci Auvesty díky funkci „nakup teď“ mohli nakupovat za ceny blízké spotovým, protože Auvesta nakupuje tzv. good delivery slitky, se kterými se obchoduje na burzách za spotové ceny a vy se stáváte spolumajitelem toho slitku.
Malé shrnutí na závěr
- „Inflace je vždy a všude peněžním jevem“ přesně jak to uvádí nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman.
- Centrální banky zaplavují světovou ekonomiku penězi již od roku 2008, ale do roku 2020 končila většina této nové měny na akciovém, nemovitostním nebo dluhopisovém trhu, na kterých se vytvořily značné bubliny.
- Během plandemie mnoho států v rámci pomoci rozdávalo velké sumy přímo na účty občanů. Tyto nové peníze se již dostali do reálné ekonomiky, což spustilo růst cen po celém světě.
Běžné způsoby ochrany dnes nemusí fungovat
- V mnoha státech je značně přehřátý trh nemovitostí a značnou bublinu na akciových trzích.
- Centrální banky v rámci ochrany předlužených států vytvořily megabublinu na trzích státních dluhopisů.
- Proti-inflační dluhopisy sice zatím nesou pěkný výnos, ale otázkou je: Kde vezmou předlužené státy na vyplácení vysokých úroků?
Existuje značně přehlížená a médii dehonestovaná třída aktiv a tou jsou drahé kovy.
- Mají značný potenciál růstu a velmi nízké riziko dlouhodobého propadu ceny (přesný opak ostatních tříd aktiv).
- Ceny zlata a stříbra jsou dnes uměle potlačovány pomocí tzv. papírového zlata a stříbra.
- Ceny drahých kovů, hlavně stříbra, může ještě krátkodobě poklesnout s příchodem ekonomické recese (stagflace)
Připravte se na největší přesun bohatství v historii
Velmi brzy nás čeká největší přesun bohatství v historii (Základní body v tomto 4 roky zrajícím reportu jsou stále platné a jak jsme si již vysvětlili výše, vládnoucí elita si pomocí centrálních bank si pomocí plandemie, pouze koupila pár let navíc, ale přechod na nový systém je neodvratitelný). Podnikňete tedy kroky, které Vám zajistí, že budete na té správné straně tohoto přesunu – tedy, že bohatství poplyne k Vám místo od Vás!
Zajistěte si i vy platformu s pomocí níž, můžete při propadech ceny nakupovat za pár procent nad spotovými cenami. Ostatní obchodníci mohou být vyprodaní nebo mít značně vysoké premium, ale vy s pomocí Auvesty můžete stále participovat na tom nejlikvidnějším trhu drahých kovů za výborné ceny.